Historie

Vynález železné dráhy a zvuk píšťal parních lokomotiv zahájil průmyslovou revoluci a v 19. století byla železnice jejím hlavním motorem. Přepravní vzdálenosti se pro nás dnes již nepředstavitelným způsobem zkrátily. Ve druhé polovině 19. století se každým rokem otevíraly nové a nové železniční tratě spojující významná evropská města. Roku 1861 přijel do Plzně první vlak po České západní dráze z Furth im Wald. Město v této době již přeteklo středověké hradby a vedle nových předměstí a městských bulvárů se objevil další nový fenomén – velké průmyslové podniky. S rostoucím městem rostly vzdálenosti, které museli lidé překonávat při svých každodenních cestách do práce, na trhy nebo na nádraží. Evropské a americké metropole v té době experimentovaly, jakým způsobem včlenit úspěšnou „železnou dráhu“ do rušných a mnohdy těsných ulic. Vedle koňské dráhy (např. v Praze od roku 1875), parní pouliční dráhy (např. v Brně od roku 1884), vozů na stlačený vzduch, na plyn a jiné zdroje hnací energie se objevil nejživotaschopnější druh městské dopravy – „tramway“. Elektrické tramvaje byly rychlejší než jejich konkurenti, nezanechávaly v dlažbě koblihy a na fasádách domů saze. Konec 19. století se proto stal érou „tramvajové revoluce“, která postihla všechna větší města, která nechtěla zůstat na chvostu technického pokroku.

Zdroj: Plzeňské městské dopravní podniky

Foto: Archiv města Plzně